Panoramata III

Cervanky se dnes obzvlaste vydarily.

Je po desti

Dnes poprve mi pripada, ze je leto. Zadny lehky zavan ve vzduchu, ale opravdove nefalsovane leto. Na vecerni vypravu k bankomatu (v 9) jsem se vydala v sortkach a tricku a nebyla mi ani trochu zima! Pres den 26°C. Krasa.

Jsem opet pomocna sila na merunkach, ale take na nektarinkach. Dvoudenni slejvak ovoci neprospel. Merunky jsou rozpraskane, hnijou a spousta jich spadala. Tim uz z urody zrejme nadseny neni. Holinky se dneska opravdu sikly, cely sad je pod vodou. Samozrejme jsem se s gustem brodila nejvetsimi louzemi. Melissa zitra konci a ja mam job jeste na tri tydny, a pak konec lelkovani v Hastings a hybaj na cestu.

Jinak se stale vzpamatovavam z dnesniho soku, kdy nas oslovil jeden Samoan a ptal se, jestli jsem Melissina matka. A to jsem uverila lidem z hostelu, ze vypadam mladsi! Naivni bloud! Vypadam jako matka s dospelou dcerou! Cili rozvedena ctyricitka na cestach. OMG.

K afere baterie: Stale ho*no, takze jsem vcera urgovala a dnes prisla odpoved, ze se omlouvaji, ale poslali ji az ted. Holomci. Snad stara vydrzi, uz totiz skoro nevydrzi a exploze se zda byt blizko.

Chcije a chcije. Porad jenom chcije

Vytrvale srazky pokracuji, takze dalsi day off. Otrava. Vecer se mraky konecne trochu roztrhaly a ja si sla po dlouhe dobe zabehat. Kvetou ruze a podivne kytky, ktere jsem nikdy nevidela.

Polovinu dnesniho dne jsem stravila v Quiet roomu. Chodi se tam cist, telefonovat, kreslit, psat, proste tak tise existovat. A nekdy taky hrat na kytaru. To ale nema rad napriklad Dave. Kdyz ho Axel nedavno rusil pri rozjimani svou improvizaci, nasledujici den nevahal a zakerne mu rozladil vsechny struny co to slo.

Das Kurvas. To je jmeno naseho quiet room bandu. Improvizator Matt rad hraje nejakou melodii, a pak vas nuti, abyste se pridali s nejakym textem v materskem jazyce. Dobra hra.

Zitra uz se ma vycasit, takze zase do rachoty.

Chcije a chcije

Jestlize vcera prselo, dneska leje. Chcije a chcije nepretrzite temer cely den a zitra ma zas. Jsem otravena. Mandeep nastesti zrusil merunky (mimochodem jsem zjistila, ze v supermarketu se prodavaji po deseti dolarech za kilo!), protoze v techto podminkach by to byl opravdu ocistec. Chtela jsem jit alespon behat, ale vyrazit za deste? Zas takovy nadsenec nejsem.

Asi se dam na pekarskou drahu

A jinak jsme s Mattem pekli dort... Byl to takovy hokus pokus:-)

Prsi, prsi

Test zarive ruzove T-Mobile plastenky z Colours dopadl dobre. Osvedcila se. Novozelandske rosnicky se nesekly. Picking za deste neni zrovna nejprijemnejsi zalezitost. Prezili jsme dve mensi prehanky a teprve pri poradne pred ctvrtou odpoledne nas Mandeep vyslal domu. Konecne! Salamounane, kteri jsou vzdy uvolneni, rozesmati a hravi jak deti,: byli tak nadseni, ze zacali hlaholit a zpivat na cely sad. Trochu to pripominalo vitezny pokrik Angry Birds.

Na zpatecni ceste sterace nestihaly. Jezdime ted do prace s Gopi a Paulem (Maor), coz je o dost prijemnejsi, protoze Gopi si nelibuje v jednoslovnych halekacich pisnich jako Mandeep, (ktery me mimochodem uz neoslovi jinak nez Charanjit).

Do hostelu se nastehoval Cech. Samozrejme jsem ho identifikovala na prvni pohled. Posleze za mnou prisel Frank a nadsene mi licil, ze mame noveho obyvatele - Cecha! a ze me s nim musi hned seznamit, protoze urcite rada uvidim nekoho z Cech. Nejak extra mne to nezajimalo, ale nemohla jsem Frankovi zkazit radost. Krajan se jmenuje Dan a... nema auto:-)

Rekordni smena

Dnes solidni sichta od 7:00 do 20:00 a opet u pozemni jednotky. Nemam co dodat. Jsme vyrizeni. Pres den bylo zatim asi nejvetsi vedro, takze jsem netouzila po nicem jinem nez znovu skocit z vodopadu.

Predak Tim je velmi spokojen s nasi praci, takze posledni vecerni pauzu zprijemnila pizza, bageta a limonada. Uroda se zrejme vyvedla nad ocekavani a proto nesetri. Je videt, ze obcerstveni zarizoval Mandeep. Neind by poridil pivo, nebo alespon kafe. Limonada, roztomile. Zitra rosnicky predpovidaji vydatne showers, mozna tedy zustaneme doma. Howg.

You Jump, I Jump, Jack vol.2

Vodopady Maraeototara uz jsem navstivila nekolikrat, ovsem teprve dnes jsem zjistila, ze se da skakat nejen z lana, ale take z vetsi vysky temer primo z vodopadu! Takze jsem zapomnela na to, ze jsem opatrna skorotricitka, ktera nevyvadi blazniviny a s Mattem jsme skocili! Uzasna vec takovy skok. Maly pro lidstvo, ale velky pro cloveka. Jak napsal Kurt Vonnegut: "Meli bychom neustale skakat z utesu a nechavat si v padu narust kridla." Mam dnes vubec takovy citatovy den. Tenhle je jeste presnejsi: "Pri zamestnani nizsiho druhu cela rozkos z prace tkvi v odmene za ni." (Adam Smith).

Indicka prezdivka

Dnes deset a pul hodiny pozemniho pickingu. V nohach mam snad tisic mil. Zitra day off. Zraje stale vic a vic ovoce, takze Mandeep nasadil novou jednotku. K pozemni a motorizovane pribyli zebrikari.

Z Indie navic dorazila Mandeepova dvaadvacetileta zena v doprovodu rodicu. Mandeep samozrejme nezavahal a hned je vsechny zaprahl do merunkoveho procesu. K Mandeepove turbanu se pridaly dve sari. Nebyt Maoru, domorodcu z Salamounovych ostrovu a dalsi pracovni sily, iluze Indie by byla dokonala. Dostala jsem totiz uz i indickou prezdivku: Charanjit. Mam ji byt podobna a pry jde o policejni inspektorku. Zrejme nejaka indicka Fiba.

Hydro girl

Jsem ted pomocna MOTORIZOVANA sila na merunkach! Husty! Mandeep mi sveril jesterku! Tri pani (vcetne Huga), kteri byli prideleni k pozemni jednotce, po me trochu nevrazive pokukovali. Evidentne jde o praci pro kluky a doted tvorila jedinou vyjimku Gopi. Hehe.

S novou hrackou mi dopoledne uteklo jako voda. Bohuzel jsme skoncili uz v pul 12, takze jsem se nestihla vyfotit, abyste mi verili, ze nekecam.

Jablecny thinning se tedy nekonal, ackoliv Tim sliboval, ze nas bude vice protezovat. Zato nam nabidl bydleni ve firemnim ubytovacim zarizeni v Havelock North se servisem rozvozu do prace. Je levnejsi a s bazenem. Najem mam zaplaceny do pristiho ctvrtka, takze to musim promyslet. Mela bych do toho jit, vypada to vyborne, jenze to bych nesmela byt shnila.

Prikladam foto nasi party hic, muzete hadat, ktery je Hugo, ale je to dost ocividne.

Miluju merunky

Zivot je krasny. Jsem ted pomocna sila na sberu merunek. Dnes nevecerim. Samozrejme jsem nedokazala odolat svodum tech sladkych oranzovych plodu a prejedla se jak to prase. Obavam se, ze to neni naposledy.

Nejde ani tak o sber, ale spise o turu po sadu. Merunky totiz teprve zacinaji zrat, takze prochazime sad radu po rade a hledame vhodne adepty pro sklizen. Ja s Melissou jsme pechota, paberkujeme na spodnich castech stromu, kam dosahneme. Zbytek je motorizovana jednotka na tzv. hydroes (=hydralada, neco jako sadarska jesterka, motorizovany jerab, ovladajici se nohama), na kterych dosahnou hodne hodne vysoko. Zitra nas zrejme ceka jablecny thinning.

Spatna zprava je, ze baterka stale nedorazila. Ti blbecci v Auclandu ji jeste nevyexpedovali. Navic na me asi neco leze. Po trech chladnych dnech minuly tyden slabsi kusy nevydrzely a dostaly rymicku, ktera se ted lavinove siri celym hostelem. Uvidim zitra. Snad to rozezene zazvor a citron, slivovice od Adama uz bohuzel dosla.

Tam, kde na namesti houkaji vlaky aneb tri mesice na dne zemekoule

Hastings. Ospala farmarska dira s jednim nocnim podnikem. Raj namezdnich zemedelskych delniku, novodobych dobrodruhu, kteri tu setri dolary na cestu za stestim. Malomesto, kterym hybou jablka a kupodivu i misto, kde operuje maorsky gang. Mesto, kde na namesti houkaji vlaky. A muj soucasny domov. Uz jsem tady tri mesice. Nekdo by rekl, ze je to nuda, zustat tak dlouho na miste jako je tohle a mel by asi pravdu, ale ja jsem nudna a davam si na cas. Vzdycky mi vsechno trvalo dyl a s pribyvajicimi krizky to nebude lepsi. Porad se tu da objevovat neco noveho, ackoliv jsou to malickosti. Treba si casem reknu, ze jsem byla zabedneny idiot, kdyz jsem zustala tak dlouho, ale treba taky ne. Pospicham pomalu.

Jsem ted pomocna sila na broskvich a Mandeep nam uplne rozhodil nas team (ja a Melissa). Uz nekolik dni s nami pracuji domorodci. Dnes pribyl dalsi mlady, mozna dokonce mladistvy Maor a Mandeep se ho rozhodl pridelit k nam. Bohuzel. S Melissou jsme ho zacaly svorne nesnaset maximalne po hodine. Jde totiz o chlapce typu ucho. Mastne vlasy strizene na Jagra, ridky knirek velikosti kartacku na zuby, tetovani, ktereho bude za par let litovat a rap. Nervydrasajici spatny rap rozlehajici se od deviti rano celym sadem. Jedno album porad dokola. Dopoledne jsem byla trochu nevrla, po obede otupela a pred koncem sichty uz jsem si chtela koupit pistoli, nechat si zaplest rastacopanky a zabit vetrelce, co si dovolil vstoupit na uzemi naseho gangu. Navic se nas zrejme snazi zaujmout a krome spatneho rapovani s jeho oblibenym interpretem krka skoro stejne zdatne jako Kaca Vokurkova, o ostatnich zvucich nemluve. Zly vyrostek Hugo jak z ucebnice.

Broskvovy thinning

Po ctyrech vyspavacich dnech se mi rano opravdu nechtelo vstavat. Mandeep nastesti nezklamal a prijel pozde. Ani ja totiz nezavahala a mela opet sekyru, predevsim proto, ze Morgan blokovala zachod (dobre, treti budik). Melissa taktez nezmenila ranni ritualy a vybehla jeste pred pul cekat na parkoviste, aby ji nahodou neco neuteklo. Je to sprt. Nekdy mivam chut ji schovat penal (obed), zamknout na zachode (v hostelove lednici), nasypat do tasky rozdrcenou kridu (merunky/broskve/hrusky), vyzdimat na bundu houbu na tabuli (hadr z kuchyne), nebo rict, ze zitra neni vyucovani (rachota).

Dnes jsme se premistili do noveho sadu, coz me mrzi, mela jsem naplanovany obed u oceanu, ale do Wishartu se vratime na picking merunek, takze nevadi. Zacali jsme prekvapive s dalsim thinningem. Tentokrat broskvovym. Zurocime na nem vsechny dosavadni zkusenosti. Broskve se protrhavaji podobne jako merunky a stejne jako na hruskach pouzivame zebriky. Opet nas zajel navstivit hlavni boss Tim York a znovu jsme dostaly s Melissou pochvalu za odvedenou praci. Pry na nas ted s praci bude vic myslet, aby se nestalo, ze mame vicedenni prostoje, coz je super, ackoliv to znamena konec obcasnemu leharku v hostelu.

Zatahle pondeli aneb hody IV

Vcera jsem se opet neosidila a vecerela dva obri home made burgry. Dnes jeden mensi. Baterku uz mam objednanou a doufam, ze dorazi driv, nez budu mit v rukou nezvladatelny tres.

Zitra zacinam zase zarezavat. Po ctyrech volnych dnech bylo nacase. Jsem zvedava, co pro nas Mandeep nachystal. Na sklizen merunek je jeste moc brzo. Snad nepujde o bud rubbing, protoze vino se na Wishartu vyskytuje take a vzhledem k tomu, ze jsme kolem nej jezdili kazdy den, me vycvicene oko si nemohlo nevsimnout, ze na vinici jeste nebyl proveden.

Ekologicky Zeland

Ono to s tou ekologii na Zelande nebude tak zhave aneb zastavka v Hastings kolem poledne. Chybicka se vloudila...

Zebra inspirujici

Zjistila jsem, ze si ze me ostatni berou priklad! Jsou to tedy naproste banality, ale nekomu stalo za to udelat totez co ja! Jsem vzorem, idolem, ikonou! :-)

Takze ukazka tri zlepsovaku:
1) Mleko. Mame zvlastni lednici na napoje, vetsinou obsahuje mleko. Vsechna vypadaji na prvni pohled stejne, ackoliv si je podepisujeme. Abych nemusela zkoumat etiketu za etiketou, zacala jsem si lihovkou oznacovat vicko. A za par dni ejhle. Pocmarane vicko ma ctvrtina hostelu.
2) Sendvice. Inspiraci se staly i me obedove sendvice. Toustovy chleba, naterka, syr, sunka a radna porce salatoveho mixu. Stejne sendvice si zacal pripravovat Jake.
3) Klice. Na kazdy klic od pokoje skladame dvacetidolarovou zalohu, coz neni zanedbatelne. Vzhledem k me lehke nachylnosti ke ztraceni veci jsem si k nim pridelala gumicku do vlasu a kdyz zrovna nemam kapsu, nosim je na ruce. A vcera co nevidim! Julia si sve klice opatrila stejnou vymozenosti.

Jinak nikdo nezareagoval na mou otazku, zdali vas po sto prispevcich blog jeste bavi... Beru to tedy jako signal, ze mam polevit.

Antikvariat

Honba za baterii skoncila neuspesne. Bohuzel. Dnes jsem vyzkousela uplne posledni moznosti vcetne mrnaveho zaplivaneho obchudku na Heuretaunga East v mistech, kde se nachazi uz jen obchody s kvetinami a ovocem a obytna zastavba. Shit. Musim tedy nakoupit online, coz by bylo snazsi, kdybych nepoztracela kiwi kartu. Strankam Trade me se totiz nepozdava ma ceska master card. Nova kiwi karta uz se vyrabi, ale jeste nestacila dorazit. Obavam se tedy, ze budu nucena vyckat.

V hezkem vonavem antikvariatu na Heuretaunga Street (chtela jsem vam udelat par fotek, ale baterie necekane nevydrzela) jsem si koupila svoji prvni 2$ book, ackoliv s mou slovni zasobou ji budu cist az do odletu. Zamitla jsem klasiku typu Oliver Twist, Jane Eyre, divneho novozelandskeho autora s predkusem, roman o tom, jak autorce tikaji biologicke hodiny, detsky pribeh a mysicce a zviratkach (tam jsem ale hodne vahala) a vyber padl na Angela's Ashes od pana Franka McCourta. "Worse than the ordinary miserable childhood is the miserable Irish childhood, and worse yet is the miserable Irish Catholic childhood."

Konec hrusek

Podle ocekavani jsme dnes dorazili hrusky, takze prede mnou je zase nekolik dni off. Za zitrek jsem ale rada, ma byt jeste hnusne. Mandeep bude volat a v pondeli, ci utery bychom meli zacit neco dalsiho. Doufam, ze prodleva nebude velka.

Mela jsem dnes pruzkumnickou naladu, takze jsem pri obedove pauze sla omrknout more za Wishartem. Mame ho takrka za humny a rozhodne jsem u nej nebyla naposledy, vypada jako idealni misto na obedy.

Kosa jak z nosa

Trend z predchoziho dne pokracuje, na sade byla zima jak v psirne, za chvili abych si koupila termosku a nosila si do prace caj. Skoncili jsme uz v pul 3, desitky jako minuly tyden se bohuzel nekonaji. Merunky pry potrebuji jeste deset slunecnych dnu a pak vypukne sklizen a s ni merunkove obzerstvi. To by ale nejdriv nejake azuro muselo prijit. Do te doby asi navic budu bezprizorna, protoze s hruskami jsme temer u konce. Musim zitra z Mandeepa vydolovat nejake informace, stale se tvari neurcite.

Honba za baterkou me zacina obtezovat, dnes jsem byla opet na trech mistech neuspesna, zacina to vypadat na online nakup.

A propos: Dnes publikovan sty prispevek! Jeste vas to bavi? 

Pro zmenu zmeny v Columbovi

Hawkes Bay se dnes hodilo do sediva, takze na hruskach nas cely den obtezovaly drobne prehanky a oproti minulym dnum se ochladilo na bundu. Mandeep vsak usoudil, ze s destem to neni tak hrozne a z zebriku nas neodvolal.

Skoncili jsme o pul hodiny driv, takze jsem se pokusila koupit baterii, ale opet jsem slavila neuspech. Mam vsak zarucene tipy, kam zajit. Maorku v 2degrees jsem obtezovala tri minuty pred zavirackou a kupodivu po me nehazela otravene ksichty. Zitra bych potrebovala, aby bylo jeste hnusneji a stihla jsem zajit do banky, nebot.

Nasi novou spolubydlici se puvodne mela stat Lizzie, ale dnes se sem premistila Nele, dalsi Nemka, ktera uz tu nejakou dobu pobyva. Musim zjistit detaily. Zitra se ma nastehovat nejaka nova Anglicanka, tak alespon to nebude 5:1 pro Nemecko.

Jinak Indove opravdu nepouzivaji kapesniky. Gopi si odpoledne zcela verejne utrela nos rukavu. Nejsem sice Guth Jarkovsky, ale prece jen me to ponekud zaskocilo.

Hody III

Kdyby mel nahodou nekdo starosti o moje stravovaci navyky...

Ocean Beach vol.4

Bavi me ta fascinace suchozemce nekonecnym modrym oceanem. Vzdyt je to jen hodne vody, trocha slane vune, pisek, ktery vyklepavate z veci jeste tri dny a nejake ty sluchove vjemy, kdyz buraci priboj. A stejne bych u more mohla vysedavat hodiny a neomrzelo by me to.

Odjely Frederika s Danou a take Anglicanky Amanda a Jess. Koupily si cervene auto a vyrazily hledat stesti do Wellingtonu. Skoda jich. Bylo to takove komiksove duo a la Hana a Hana. Nonstop mluveni o nesmyslech, zhulenectvi, opilstvi a komicke historky, ktere by se nikomu jinemu neprihodily. Vecne vsude se svymi malymi taskami pres rameno, myslim, ze s nimi i spaly. Ty jo.

Stale nemam baterku! Obchody, kde maji vsechno, zklamaly, shopy s mobilama maji v nedeli zavreno a navic maji oteviraci dobu v naprosto nevhodne casy, kdy jsem v praci, takze na pristi day off se tentokrat tesim. Uz jsem skoro stejny mobilmaniak jako Lubos Harasek!

Jedlickova navic ztratila platebni kiwi kartu. Ano. Neustale noseni veci po kapsach prineslo sve ovoce. Alespon jsem si promluvila po telefonu s bankovnim asistentem. Byl moc mily a mel se mnou trpelivost, ackoliv jsem mu spatne vyspelovala sve jmeno a on me nemohl v systemu vystopovat. Kupodivu uz me cela ta anabaze ani nenastvala. To je proste typicke. Hlavne uz jsem tu kartu jednou nekde vytrousila, ale stalo se to v hostelu, takze ji objevil Frank. Jenze ledabyla Zebra neuposlechla varovani a v tahani veci po kapsach vytrvale pokracovala, takze trest na sebe nenechal dlouho cekat. Jsem presvedcena, ze az si vyridim novou kartu, stara se znenadani objevi na nejakem uplne pitomem miste.

Baterka v kopru

Hrusky trvaly pouze do 3, zitra se nemaka, jsme rychli, takze prace zrejme nevystaci do 20.11., kdy zacneme s pickingem. Ach jo. Baterka telefonu je vyboulena, jak kdyby mela vybouchnout, takze nakup nove je jasna vec. Vygooglila jsem, ze az tretina S4, ktere se dostaly na evropsky trh, ma stejnou zavadu. Oni to v tom T-Mobilu vedeli, oni to celou tu dobu vedeli! Byt v CR, mam narok na vymenu, ale tady to asi neukecam.

Stereotyp

Mandeep si kdovi proc mysli, ze jsem silna zena. Nechapu, kde to vzal. Jako Fiba jen vypadam. Pracovni rezim poslednich dnu mi dava celkem zabrat. Rano se probiram jen diky kafi, zemedelsky den utika rychle, zvlast kdyz se mi hlavou honi spoustu blbosti, vecer neco zakousnu a jsem tuha. Par nudnych radek pro vas smolim de facto v polospanku a nasledujici cas straveny na netu uz je spis namesicnost. Anglictinu s lidmi v hostelu ted takrka netrenuju, vyjmenujeme si jen par slov o tom, co bylo v praci. Je to paradoxni. Utekla jsem z Cech na Zeland, protoze mi pripadalo, ze z meho zivota uz zbyl jen stereotyp a ejhle. Ted jsem naskocila do podobne sedi. Odpadly ficaky na plaz a zustala jen prace, hostel a nakupy jidla. Jesteze jde jen o docasny stav. Uz se nemuzu dockat, az se budu bezstarostne toulat po jihu.

Vstavaly jsme za tmy. Chapu, ze u vas to ted neni nic vyjimecneho, ale tady tma znamena vylezt z postele na treti budik v 5:10. Slunce v sadu stihlo vystoupat sotva nad koruny stromu. Prislo mi, ze topoly na obzoru lemujici hranici sadu ve vetru sumi, jako by hucel ocean. Pak mi na vrcholku stafli doslo, ze to je ocean! Sice odsud ze sadu Wishart neni videt, ale rano byl rozhodne slyset. Jasne rozeznatelny pravidelny tep priboje.

Pracovali jsme do 9:30, pak nas z zebriku vyhnalo sprejovani. Do 11 jsme cekali, nez postrik zaschne (slofik v aute byl prijemny), abychom se posleze dozvedeli, ze pro dnesek padla. Cerstve postrikane stromy jsou pry stale nebezpecne a mohli bychom mit vyrazku, nebo problemy s dychanim. Slusne svinstvo. Tenhle plan musel vymyslet nejaky jedlicka. Take me napada, ze o bio hrusky opravdu nepecujeme. Pozitivum vsak spatruji v tom, ze placeni budeme, jako bychom makali do 11, coz je pekne.

Frederike a Dana v nedeli odjizdeji woofovat nekam k Wellingtonu. Skoda. Dana je trochu upjata, ale v pohode a Frederike mam ze vsech spolubydlicich nejradsi. Bude mi chybet. Doufam, ze nova sestava nebude zase 5+1. A snad nedorazi nejake dalsi Julie, to by mi hrablo.

PS: Jinak baterie meho milacka S4 jde do kytek, takze budu muset koupit novou. Grrr. Venco, ja vim, co reknes:-)

Pears

Rano opet chcalo. Tentokrat jsme vsak nevynechali cely den, ale jen dve hodiny. Hrusky byly zpocatku neprijemne mokre, pripadala jsem si trochu jako na vode kdyz ne a ne prestat prset. Mandeepova strategie se vyplatila. Zbytek dne uz ani nekaplo. Skoncili jsme v 6 a zitra zaciname taktez v 6, protoze pres den se v sadu bude sprejovat (na stromy se bude aplikovat postrik) a my nebudeme moct nejakou dobu pracovat. Nejsem si jista, jestli me sraz v 5:30 nezabije, uz je to prece jen davno, co jsem mela natrenovano z Paloucku ci pocitani aut. Jinak dnes cely den rikam hruskam svestky, zrejme mi definitivne zacina hrabat.

Hruskovy day off

Vcera se vsechny rosnicky shodly, ze dnesek proprsi a mely pravdu, coz jsem uvitala, protoze dvakrat deset a pul hodiny na svestkach mi celkem stacilo. Rano, tedy spis dopoledne, mi zkazil fakt, ze se mi ztratilo me hodobozove mlete kafe. Zrejme jsem ho v roztrzitosti zapomnela v kuchyni a nejaky srac toho vyuzil. Jestli toho "motherfucker" odhalim, bude viset za streva v pruvanu! V tomto rozpolozeni me rano potkal Dave a na znameni sounalezitosti me objal. Je to hezka vec takove objeti. Pomalu tady zapominam, jake to je.

Na zitri rosnicky vyhrozuji dalsim proprsenym dnem. Snad se tentokrat pletou. Jinak nas Mandeep dalsi den udre, protoze budeme ve skluzu. Uz vcera nas neustale popohanel a to pocital jen s jednim dnem.

Jak jezdim do prace

Mandeep nas vyzvedava o pul 7 u zdravotniho strediska hned vedle naseho hostelu. Moc toho po ranu nenamluvime. Zato si poustime indickou hudbu. Napriklad superunyly song "Hebudu uaaa hebudu" (tento "text" se tam opakuje stale dokola), ktery ma na me spolehlive uspavaci ucinky, po ceste do prace to zalomim skoro vzdy. Pravidelne take vytuhnu odpoledne pri zpatecni ceste a sem tam i po obede. Mandeep si musi myslet, ze mam nejakou spavou nemoc. Sakra, ja ji vlastne opravdu mam!

Dnesni rano jsem byla postavena pred zasadni spolecenske rozhodnuti. Mandeep jako vzdy posmrkaval, ovsem tentokrat to ziskalo novy rozmer. Pripadalo mi to jako by se pokousel ucpat papinak. Popotahoval, chroptel a vydaval silene hrdelni zvuky celou cestu. Samozrejme jsem mu chtela nabidnout kapesnik, jak veli dobry mrav. Mam vsak takovy pocit, ze Indove jsou v tomto zajedno napriklad s Cinou a tuto vymozenost nepouzivaji. Takze jsem nic nerekla a vyjimecne neusnula. Myslim, ze vynalez kapesniku (Anticky Rim) jasne dokazuje, ze evropska civilizace je nejvyspelejsi kulturou na svete.

Pro zmenu hrusky

Hruskovy thinning pokracuje. Dnes od 7am do pul 6pm. Mandeep skoro cele odpoledne prospal v aute. Sladky zivot sefika!

Nedelni zevl

Nakonec jsem nepracovala, ale zitra uz me svestky neminou. Prijemne stravene odpoledne v Cornwall Parku. Kdyz jsem se dnes nepodivala do Indie, zasla jsem alespon do Ciny. A zacinam nesnaset nemcinu (Lenour promine).

Hrusky, nektarinky a jini neradi

Jak uz vite, jsem ted pomocna sila na hruskach. Byly dnes stejne nepoddajne jako vcera. Po odpoledni pauze nas vsak Mandeep prekvapil presunem na nektarinky. Velka pohoda. Byly uz protrhane a slo jen o to, abychom zlikvidovaly mensi z nich, ktere do sklizne nestihnou dosahnout patricne velikosti. Pro ilustraci: u nasich v Plane by to znamenalo odstranit kompletni urodu letosnich broskvi.

Mandeep pobavil. Pri odpoledni pauze se na me soucitne zadival a rikal: "Ty budes mit asi rakovinu, vid?" Myslel si totiz, ze moje pihy jsou do jedne rakovinotvorne. Vysvetlovala jsem mu, ze tohle je trochu jiny typ pih. Zdalo se, ze ho to malicko uklidnilo, ale stejne se na me koukal, jako kdybych pred sebou mela poslednich par mesicu zivota. Indove se totiz boji slunicka jako cert krize, kratke rukavy, natoz pak tilko, to v praci neexistuje. Tak maji trochu pravdu, ze, jenze ja jsem proste slunecni typ, ackoliv moje plet lehce mystifikuje. Po vzoru Pitovych-Babakovych se vsak poctive matlam belousem a doufam, ze me pred mistni ozonovou dirou zachrani.

Vecer mame pro zmenu party a to samozrejme v halloweenskych kostymech. Navrhovala jsem spolubydlicim prestrojeni za farmare, ale kupodivu se to neujalo. Upsala jsem se  Mandeepovi zitra do prace (ja vim, Hujer), takze budu mit brzo vecerku. Co se party tyce, mam naseho noveho manazera Franka rada, ale pod jeho vedenim se z hostelu stava diskofilni hnizdo, vyber hudby zatim otresny. Horsi by byl jen Vercin vyber uknouranych songu /;)/. Helen mela vytribenejsi sluch.

V pokoji mame zakazano zapalovat svicky (normalne bych to neresila, ale nechci popichovat Juliu, je takova nemecky punktlich), Dusicky tedy patricne neuctim. Nasla jsem vsak hezkou definici Svatku vsech svatych: "Slavnost Vsech svatych je krestansky svatek, ktery pripomina vsechny svate, a to nejen ty, kteri jsou oficialne kanonizovani, ale take ty, o jejichz svatosti nevi krome Boha nikdo."

Na hruskach

A mame tady jiz treti druh thinningu. Moje specializace se zda byt jasna. Hrusky jsou mnohem zabejcenejsi rostliny nez merunky, nechteji sve plody vydat tak snadno, potvory, stale se vsak jedna o lepsi zalezitost nez kiwi ci vino. Na zebriku legrace. Bylo opravdu krapet vetrno (vichr z hor se nastesti neprihnal), ale hlavni farmar Tim (prijel nas dnes osobne navstivit i s kokrspanelkou Popi, protoze Mellisa misto cisla uctu uvedla do smlouvy cislo platebni karty, takze ji obetave privezl hotovost) ma nastesti sve sady vybavene stabilnimi modely.

Skoncili uz ve tri, protoze se prihnala typicka novozelandska shower. Pokracovani zitra i v nedeli, takze o vikendu bohuzel zadne vyjezdy.